Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Nové zjištění historiků: Sovětské armádní konvoje v Československu zabily 248 lidí

 -   - 

3270122026_14a1f54eff_zPhoto credit: Morgennebel / Foter / CC BY-NC-ND

Průjezd amerického konvoje Českem budí velké vášně. Mluví se o vlastizradě i o tom, že „kam přišli Američané, umírali civilisté“. HlídacíPes.org nabízí nová zjištění, jak v Československu vypadaly průjezdy sovětských vojsk a kolik mrtvých mají na svědomí.

„Myslím si, že tady nemají cizí vojáci co dělat. Zvlášť vojáci, kteří když kamkoliv přišli, tak byli zabíjeni civilisti, ženy, děti,“ sdělila v anketě Lidových novin stalinistka a poslankyně KSČM Marta Semelová.

Jaká jsou fakta o sovětských kolonách? HlídacíPes.org přináší fakta a data, jež zatím nebyla publikována, a uvádí je chystaná kniha historiků z Vojenského historického ústavu.

Jedna nehoda každé dva dny

Za období od 1. ledna 1969 do 21. června 1991 zahynulo v Československu důsledku autonehod způsobených přesuny sovětské vojenské techniky 248 lidí. Plyne to z výsledků bádání historiků Prokopa Tomka a Ivo Pejčocha z Vojenského historické ústavu.

„To znamená každý měsíc jedna oběť. Samozřejmě na tyto počty připadá neznámý a mnohem vyšší počet zraněných, někdy s doživotními následky,“ řekl serveru HlídacíPes.org Prokop Tomek. Četnost autonehod je podle něj možné odhadnout na jednu nehodu na každé dva dny.

Další lidé zemřeli v přímém důsledku invaze ze srpna 1968. Už před sedmi lety byla publikována studie Ústavu pro studium totalitních režimů, podle níž ode dne vstupu vojsk na území Československa jen do konce roku 1968 zemřelo při střetech cizích vojáků s civilisty a dopravních nehodách zaviněných okupačními vojsky 108 Čechů a Slováků.

Na povolení se nikdo neptal

Kvůli tomu, že vláda schválila průjezd kolony amerických vojenských vozidel, doputovalo na Nejvyšší státní zastupitelství trestní oznámení na premiéra Bohuslava Sobotku, ministra obrany Martina Stropnického a ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka „pro podezření z vlastizrady, rozvracení republiky a zneužití pravomoci úřední osoby“.

Pro srovnání – sovětská vojska se na žádná povolení neptala. „Československá strana nebyla zpravidla  informována o sovětských přesunech. Ty se děly za běžného provozu, s výjimkou  například přesunů tanků na podvalnících a podobných rozměrných nákladů,” připomíná historik Prokop Tomek asi jediné výjimky, kdy byla tehdejší Veřejná bezpečnost přizvaná k tomu, aby pomohla zajistit bezpečnost přepravy.

„Československá strana původně požadovala právo na informaci či možnost schválení přesunů, což ale při jednáních o smlouvě v září 1968 Sověti tvrdě odmítli. Zjednodušeně pro nepřípustnou zvědavost kontrarevolucionářů,“ říká Prokop Tomek.

Mrtví Češi, Slováci i Rusové

Celkový počet přesunů sovětských vojsk Československem mezi lety 1969 – 1991 se zjistit nedá. Pamětníci si ale dodnes vybavují dlouhé kolony vojenských aut na dálnicích i běžných silnicích, jejichž předjíždění bylo buď zcela nemožné nebo velmi riskantní. Důsledkem toho je také zmíněných 248 mrtvých.

„Byly to celé kolony i jednotlivá vozidla na cestě na střelnice a do výcvikových prostorů ale i se zcela běžnými, například zásobovacími úkoly. Nelze opomenout i množství neoprávněných jízd často pod vlivem alkoholu,“ podotýká Prokop Tomek.

Občany podle historiků ohrožovala řada dalších rizik: mnohdy špatný technický stav vozidel, nevhodnost těžkých vozidel pro běžný provoz na civilních komunikacích, špatná vycvičenost sovětských řidičů pro podmínky civilního hustého provozu, neznalost nebo ignorování předpisů, alkohol, únava, špatná organizace přesunů.

„Ne všechny autonehody zavinila sovětská strana a při autonehodách zahynulo i velké množství sovětských vojáků. Jejich identita je známa jen zčásti,“ dodává Prokop Tomek.


Sovětská armáda v Československu

Sovětská armáda měla na na území Československa od roku 1968 do počátku 90. let celkem 33 posádek, například v Děčíně, Mimoni, Turnově, Mladé Boleslavi, Milovicích, Trutnově, Bohdanči, Vysoké Mýtě, České Třebové, Rokytnici v Orlických horách, Šumperku, Jeseníku, Bruntále, Krnově, Libavé, Nových Zámcích, Rožňavě, Frenštátě pod Radhoštěm, Olomouci, Týništi nad Orlicí (více např. ZDE)

Kromě toho byly po republice rozmístěny i sklady a letiště. Sovětská armáda si zřídila nemocnice a využívala pět výcvikových prostorů: Mimoň, Libavá, Lešť, Mladá a Malacky.

Celkem Československo k 30. červnu 1991 v 925 transportech opustilo 73 500 vojáků a 39 000 rodinných příslušníků, 1 220 tanků, 2 500 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 105 letadel, 175 vrtulníků a 95 000 tun munice. Poslední železniční transport přejel československou hranici 21. června 1991.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (8)
  1. Kaktus napsal - dne 25.3.2015

    Takže se to osvědčilo a budeme v tom pokračovat. I s těma vlaječkama.

  2. Pačes napsal - dne 26.3.2015

    Nadpis :
    Bojíte se amerického konvoje? Ty sovětské v Československu zabily 248 lidí.
    Poznámka :
    A zabijú 100.000 násobok. Ak sa tu budú Amíci premávať ako na zrze tuningov, tak zachvíľu Rus zaútočí…
    Bojisko? Európa!

    • zdeněk napsal - dne 1.4.2015

      Rus zaútočí kdy bude chtít. Konvoj by mu ani nezabránil ani nepomohl. Jen pokud se bude Rus bát, budeme v bezpečí. Posero!

  3. vendel napsal - dne 28.3.2015

    Českou republikou se budou prohánět kolony obyčejných nájemných vrahů!
    Za posledních 15 let zavraždili státisíce zcela nevinných civilistů po celé planetě a stále nemají krvi dost!Byli to lidé jako my,a už díky těmto zabijákům,NEJSOU!!!
    Jak je může vůbec někdo vítat v naší vlasti???????

    • thebearspook napsal - dne 9.4.2015

      Já bych to za 17 a půl litru nedělal.

  4. J.Němec napsal - dne 30.3.2015

    Konvoj odjede a zůstanou naši vlastizrádci. Hitler s Putinem by si poradili jednoduše. Snad žádná země nemá tolik vlastizrádců jako Česká republika, až z toho mrazí.

  5. petrph napsal - dne 30.3.2015

    No vida,tak když už tedy máme přesné počty těch “nepublikovaných fakt”, nehod ruských jednotek u nás, tak jestlipak jsou k dispozici podobné počty ze zemí kde dlouhodobě působili američtí vojáci? Dejme tomu Afghánistán, Irák,Vietnam nebo i západní Německo,atd..Předpokládám že Pentagon si to někde eviduje, a snad publikuje? Bylo by to při nějakém přepočtu na počet vojáků, velkost země více nebo méně než zmíněných jedna oběť za měsíc? Abych tedy mohli srovnávat?
    I když, pro uklidnění, to nemá smysl příliš srovnávat se současnou “dragounskou jízdou”..Dá se předpokládat že americkým velitelům byl zdůrazněn propagační význam téhle akce, takže na těch pár dní dohlídnou aby se aspoň řidiči neožrali nebo nezfetovali..

  6. Karel napsal - dne 18.4.2015

    Nezájem Ameriky o Československo po 21.srpnu 1968 ? A vojáci členských zemí NATO se nejenže nechystali do Československa vstoupit, političtí představitelé států na západ od ČSSR o něčem podobném ani v nejmenším neuvažovali. Kreml věděl, že USA ani západní Evropa nezasáhnou. Jen pohrozí a pokárají. http://jdem.cz/bprt99