Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

BIS: Lobbisti měli zájem o stamilióny z “letů nad Prahou“, ale neuspěli

 -   - 

14789011619_021674bc9e_z Autor: Lex Photographic / Foter / CC BY-NC

Veřejná část výročních zpráv BIS bývá obvykle dosti nekonkrétní. Přesto se v té poslední kontrarozvědka rozepsala o tom, jak se „nejmenované vlivové skupiny“ pokusily ovládnout státní podnik Řízení letového provozu a sesadit – jmenovitě – generálního ředitele Jana Klase. Měly důvod. Jím řízené “zlaté vejce” vydělává každoročně slušné peníze.

„Letos, stejně jako vloni, do státního rozpočtu odvedeme 100 miliónů korun,“ říká ředitel ŘLP Jan Klas v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

  • Jaké to pro vás bylo číst si v ve výroční zprávě BIS své jméno a popis snahy „nejmenované vlivové skupiny“ o to vás sesadit?

Bylo to překvapující, ale zároveň i povzbuzující. Člověka potěší, že se někdo zabýval i takovými záležitostmi a že se ne všechno může stát hrátkou nějakých nejmenovaných skupin či lobbistů.

  • O co tedy šlo?

On to nebyl jeden izolovaný pokus, probíhalo to poměrně dlouho. Hráli v tom roli někteří bývalí zaměstnanci, kteří se spojili s ne příliš důvěryhodnými řekněme lobbisty. Bránil jsem se standardním způsobem, podal jsem tři trestní oznámení týkající se hlavně ochrany osobnosti, ale například i falšování dokumentů. Táhlo se to vlastně posledních pět let a zatímco dříve ta oznámení policie odkládala, teď se tím pokud vím intenzivně zabývá. Klas ŘLP

Za sedm let 11 ministrů

  • Zmínil jste některé bývalé zaměstnance. O koho šlo? Psalo se o Karlu Kouklíkovi, který z ŘLP odešel v roce 2008…

Nechci být konkrétní, i když část už skutečně proběhla v tisku. Část vyšetřování je ale ještě živá, takže bych nechtěl být konkrétnější.

  • Přesto, jaký byl scénář, jak jste ho viděl vy?

Asi nic ojedinělého. Začalo to dezinformační kampaní, pokračovalo to ovlivňováním lidí s rozhodujícími pravomocemi, kdy po očernění následuje tlak na odvolání. Trvalo to poměrně dlouho. Dozvídal jsem se o tom například od náměstků ministra dopravy, že na ministerstvo chodí lidé a snaží se lobbovat za změnu v ŘLP. V některých případech mne oslovil novinář, který měl v ruce kompromitující materiál, který od někoho dostal…

  • To hlavní se dělo za úřednického ministra Zdeňka Žáka. Dnes cítíte politickou podporu?

Rozhodně cítím větší stabilitu, snad to souvisí trochu s celkovou změnou klimatu ve společnosti. Nicméně si nemyslím, že by podnik, jako je náš, měl být závislý na politické podpoře.

  • Stíháte si vůbec pamatovat jména ministrů dopravy?

Všechna jména si pamatuji, i když s některými z nich jsem se ani nestihl osobně seznámit. Bezprostředně ke svému chodu ministerstvo dopravy nepotřebujeme, i když to, že se na jednom úřadě za sedm let vystřídá 11 ministrů nás zprostředkovaně ovlivňuje. Přináší to různé koncepčně nedomyšlené věci, změny legislativy a podobně. Státní podnik je ale poměrně autonomní kategorie, generální ředitel má velké pravomoci a pokud funguje hospodaření i podnik jako celek, není mnoho důvodů, proč by do něj měl stát zasahovat.

  • Nepřišel někdo z řady těch ministrů s nápadem na privatizaci ŘLP?

Privatizace na stole nikdy nebyla. S některými ministry jsem ale vedl diskusi, zda by nebylo lepší se přeměnit na akciovou společnost. Chvíli to vypadalo, že se kategorie státní podnik úplně zruší, ale v tuto chvíli to není téma. Poslední novela alespoň umožnila část zisku využít pro státní rozpočet, což nás přibližuje ke klasickému modelu, kdy tu je vlastník, v našem případě stát, který si může vzít určitou dividendu.

ŘLP kontra ČSA

  • Vloni jste do státního rozpočtu poslali 100 miliónů. Bude to stejné i letos?

Jak na straně podniku, tak na straně zakladatele, ministerstva dopravy, je důležité, aby to bylo předvídatelné a stabilní. Takže i letos by to mělo být 100 miliónů. Takový je aspoň názor dozorčí rady a předpokládám, že bude respektován i ministerstvem dopravy.

  • Procenta ze zisku by ale nakonec pro stát mohla být výhodnější, ne?

Myslím, že výkyvy, kdy je v jednom roce nárůst a v dalším pokles, je něco, s čím se špatně pracuje jak státnímu rozpočtu, tak firmě. Lepší je stabilní nominální částka, která se samozřejmě může v čase navyšovat.

  • Prizmatem různých vlivových skupin, jak napsala BIS, je docela logické, že se o vás zajímaly. Vlastní kapitál ŘLP je 5,5 miliardy, loňský hrubý zisk 536 milionů korun při obratu 3,7 miliardy. I v době krize byl obrat stále nad třemi miliardami. Těžíte z toho, že máte díky poplatkům za přelety v podstatě zaručený příjem?

Je to souhrn věcí na straně výnosů i nákladů. Konec roku 2008 a rok 2009 znamenal významný pokles v letecké dopravě a museli jsme proto omezovat i naše náklady. Pokud jde o výnosy, naše ceny jsou pořád pod průměrem Evropy a k tomu nabízíme kvalitu v tom smyslu, že neprodukujeme žádná zpoždění, že letadla mohou létat po optimální trajektorii a máme i vysokou míru bezpečnosti. Z toho plyne i to, že je náš vzdušný prostor atraktivní.

  • Jaká část příjmů ŘLP jsou právě poplatky za přelety?

Celkově to je 78 % našich příjmů, což zahrnuje přeletové i přibližovací poplatky. Další výnosy tvoří rozšiřující se portfolio našich komerčních aktivit. Ať už jde o výcvik dispečerů, moduly pro techniky nebo výcvikové středisko pro piloty, které jsme koupili od ČSA. Takže ve výcviku v letectví pokrýváme prakticky všechno, co si lze v oboru představit.

  • Jak důležitý partner je pro vás ve svém současném stavu ČSA?

Partner je to pořád důležitý. I když pokud bychom to brali jen ekonomicky, tak ta důležitost dramaticky poklesla. Není to dominantní zákazník celkově, ani jako uživatel našich služeb v Praze. Přejeme jim to nejlepší, aby nové investice byly bodem obratu. Na dně už ČSA jsou, doufám, že to půjde nahoru.

  • ŘLP se dobře daří, kde se stala chyba s ČSA?

Asi bych to nechal bez komentáře, myslím ale, že některé věci jsou obecně známé. Mluvili jsme už o tom, že politika by podniky tohoto typu neměla ovlivňovat, ale v ČSA se to v minulosti stalo. Tak to asi bude ten důvod.


Co napsala BIS ve veřejné části zprávy za rok 2014

Snahy o dysfunkci centrálních orgánů státní správy

V první čtvrtině roku 2014 se skupina lobbistů pokoušela iniciovat odvolání generálního ředitele státního podniku Řízení letového provozu České republiky (ŘLP) Jana Klase a obměnu vrcholového managementu podniku.

Skupina usilovala o obsazení významných pozic předem vytipovanými lidmi a o získání vlivu na hospodaření podniku. Lobbisté přes prostředníky z okolí vysoce postavených ústavních činitelů a z podnikatelského prostředí zařizovali schůzky svého adepta na generálního ředitele se členy vlády. Šlo o pokračování aktivit z roku 2013.

BIS na rozdíl od Policie ČR, která uvedenou vlivovou strukturu vyšetřovala kvůli korupci, identifikovala v případě tohoto nelegitimního lobbingu jako nejzávažnější bezpečnostní rizika manipulaci s veřejnými zakázkami ŘLP a destabilizaci státního podniku. Dobré hospodářské výsledky ŘLP ukázaly kompetentnost vedení podniku, což zřejmě přispělo k tomu, že se zájmy na odvolání generálního ředitele nerealizovaly.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

(1) komentář
  1. Karel Novotný napsal - dne 26.10.2015

    Mnohokrát děkuji za rozhovor. Zprávu BIS jsem jako každý rok četl a právě pasáž o ŘLP mi doslova bouchla do očí, vzhledem k tomu, že BIS obvykle není konkrétní (jsou tam takové vlny: někdy jmenovali státní podniky, o které se zajímaly, někdy vůbec nic). Možná by bylo ještě zajímavé dohledat, kdy a která média psala proti Klasovi – prostě buď šla těm nejmenovaným skupinám na ruku nebo si jen neověřila, že jde o dezinformační kampaň …