Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Bídná česká angličtina. Dobře ji umí jen 12 % dospělých. Ve Švédsku 54 %. Může za to dabing?

 -   - 

2950663799_faf7400738_z Autor: magdalar via Foter.com / CC BY-NC-ND

Angličtina vládne světu i výuce cizích jazyků na českých školách. Podle ministerských tabulek by žák páté třídy měl být schopen používat základní fráze a zvládat jednoduchou komunikaci, deváťák už by si měl umět popovídat s rodilým mluvčím o běžných jednodušších tématech. Jaká je ale realita a co s tím?

Skandinávským zemím, které pravidelně vévodí pelotonu jazykových průzkumů, se nemůžeme rovnat. Každý, kdo někdy navštívil ve Stockholmu obyčejnou samoobsluhu, úřad, poštu, restauraci či nádraží, si vybaví, že místní mají k angličtině dosti jiný vztah než prodavači ve Stodůlkách nebo číšníci třeba v Liberci.

Země titulkářů, země dabérů

Ve Švédsku umí dobře anglicky 54 procent dospělých, v Česku jen necelých 12 procent. To znamená, že ve velkých švédských městech v podstatě nenarazíte na člověka, jenž nemá plynulou angličtinu. Proč to tak je?

Důvodů je samozřejmě mnoho. Začněme kvalitou jazykového vzdělávání na základních školách a kombinací velkých skupin žáků a málo kvalitních učitelů. Pokračovat můžeme nízkou potřebou používání cizích jazyků v běžném životě, skladbou obyvatelstva (tj. relativně málo cizinců ve společnosti), až po schopnost obstát v zahraničí a určitou pohodlnost poslouchat zahraniční filmy raději dabované než v originálním znění s titulky.

A zde je možná onen bod zlomu. Země, kde se titulkuje – například právě Švédsko, Dánsko či Finsko, umějí anglicky nejlépe v Evropě.

Naopak země dabérů – Česko, Španělsko, Bulharsko či Maďarsko – si v mezinárodních srovnáních vedou špatně. Když zapnete ve stockholmském hotelu televizi, na většině švédských kanálů uslyšíte v hlavním vysílacím čase angličtinu – v dokumentech, velkofilmech i seriálech.

Kinodistribuce v Česku přitom nabízí volbu, titulkovaných filmů přibývá. Zasahuje však nízké procento populace.

Naproti tomu v televizním vysílání jednoznačně dominuje dabing, což je ovlivněno i komerčními důvody (i přesto, že dabing je mnohonásobně dražší než titulkování).

Pustíte-li divákům film s titulky, prudce vám klesne sledovanost. Procentuelní zastoupení titulkovaných filmů či dokumentů je i ve veřejnoprávní České televizi pouhých pět rpocent.

Aspoň ta angličtina…

Samostatnou otázkou je, zda sledování filmů v původním znění s titulky skutečně vede k rozvoji jazykových dovedností. Odpovědí je, že ano.

V titulcích se neztratí původní dialogy, slyšíme navíc originální hlas herců. Můžeme vnímat i dialekty, rozlišíme postavu hovořící britskou angličtinou a ty s angličtinou americkou.

Už děti mezi 6 až 8 lety jsou schopné naposlouchat přízvuk, intonaci, naučit se slovíčka a získat sebedůvěru pro další studium jazyků.

Švédští rodiče říkají: „Nemáme sice moc radost, na co se naše děti dívají, ale aspoň poslouchají angličtinu a čtou titulky ve správné švédštině.“

Jednoduše vítají ono neformální učení se jazykům. Důsledkem je, že filmům s titulky dává ve Švédsku přednost 96 % lidí ve srovnání s 21 % v České republice.

Odborníci na lingvistiku navíc zdůrazňují další výhody titulkování: lepší fixování pojmů v paměti díky spojení obrazu, zvuku v daném jazyce a textu v rodné řeči. To posiluje učení, stejně jako náslech výslovnosti, pochopení vtipů nebo upevnění koncentrace čtením textu.

Titulky ve veřejném zájmu

V duelu „titulky vs. dabing“ nemusí jít o boj kdo s koho. Současná technika nabízí – na DVD a někdy už i v televizním vysílání – vybírat z různých zvukových stop.

Možná je to cesta i pro televize do budoucna. Co třeba začít s tím, že nebudou dabovat jednodušší filmy – jako jsou přírodovědné seriály?

Postupně je pak možné nedabování rozšiřovat na všechny nové filmy. Otázka, zda se vydáme touto méně pohodlnou cestou navzdory slávě české dabingové školy, má mnohem širší souvislosti.

Znalost angličtiny (obecně cizích jazyků) je nespornou konkurenční výhodou, důležitou podmínkou pro úspěch na trhu práce a nakonec i pro sebevědomí a rozhled dále než v hranicích české kotliny. I na „obyčejné titulky“ u hollywoodských trháků se tak dá dívat i jako na veřejný zájem.

O autorovi

Autorem článku je Jakub Štefeček

Spolumajitel James Cook Languages

Komentáře

Komentářů (13)
  1. Anonymní propagandista z východu napsal - dne 25.4.2016

    Ano, může za to dabing. Rumunsko vám může být jasným důkazem.

  2. Jaromír Čermák napsal - dne 25.4.2016

    Jakkoliv lze s celým článkem souhlasit, neuškodil by mu akademický přístup a svá tvrzení ozdrojovat. Jinak souhlasím.

  3. mikiqex napsal - dne 25.4.2016

    Fascinuje mě, jak třeba v Německé televizi čtou anglické názvy s dost dobrým anglickým přízvukem (např. soutěž “The Voice of Germany”).

    Chápu, že na výslovnost má vliv vývoj mimických svalů a Němci to mají jednodušší, než Češi. To ale neznamená, že bychom měli říkat “kindr surprajs”, “čikégo”, “kubík votér” a další hrůzy.

    Podobná situace je v audioknihách, kde to není vina toho, co to čte, ale produkce, že mu nepřepsala výslovnost. Takže bych primárně začal produkcemi.

  4. Petys napsal - dne 25.4.2016

    Angličtina se musí odposlouchat, jinak nerozumíte mluvenému. Slova jsou v ní krátká a při mluvení se spojují a různě polykají a pokud to nemáte v uších, tak jakmile jste vystaven mluvené angličtině, jste totálně ztracen. A tomu pochopení pro mluvenou řeč samozřejmě filmy s titulkama báječně pomáhají. Dokonce s anglickejma titulkama jsou úplně nejlepší pro účel pokročilejšího učení anličtiny, protože už české titulky se hodně často liší od řečeného v angličtině.
    Proti tomu bude v Česku stát silná dabingová lobby, spousty lidí kolem dabingu kteří se tím dobře živí. Jsou přitom fakt dobří, český dabing je skutečně kvalitní, ale bohužel má to důsledky, že jsme v angličtině úplní blbci i v porovnání s Afrikou, kde skoro každý anglicky umí. Když mluví anglicky ministr afrického Zimbabwe, mluví minimálně dobrou angličtinou, kolik našich ministrů to umí? Asi jen Dienstbier.
    Za změnu v titulkování by muselo bojovat ministerstvo školství, ale čeští političtí reprezentanti jsou v drtivé většině krátkozrací tupci, kteří nevidí dál než k příštím volbám a tohle je vůbec nezajímá.

    • petrph napsal - dne 25.4.2016

      No to je problém, sice jistěže “Angličtina se musí odposlouchat, jinak nerozumíte mluvenému. Slova jsou v ní krátká a při mluvení se spojují a různě polykají a pokud to nemáte v uších”..S tím souhlas.
      Ale – takto se prostě nedá naučit angličtina z nuly.Takto se dá zlepšovat znalost angličtiny když už má člověk naučený a “odposlouchaný” základ nějaké základní množiny slovíček a rovněž tedy stejně i stejně naučený a “odposlouchaný” základ anglické gramatiky ze školy, či jazykových kurzů. Bez toho se nemá čeho chytnout.
      Dokonce bych si dovolil i kacířský názor,že ani pro absolventy většiny našich jazykových kurzů není vhodný ani obyčejný pořad v angličtině, využívající bohatou slovní zásobu i plnou rychlost (a nejasnost) hovorové mluvy. To by chtělo nějaké označené zjednodušené speciální programy, natočené a zaměřené na zdokonalování se v angličtině. Třeba v určitých časech a na některé stanici. Ale to nedělá ani “veřejnoprávní ” ČT…

  5. Taoiseach napsal - dne 25.4.2016

    Nejlepší na tomto příspěvku mi připadá ten úvodní obrázek s cedulkou.

    Obecně mi pěkně leze na nervy ta “anglo-americká okupace”. Podle mého je třeba se držet naší oficiální politiky mnohojazyčnosti. Je příznačné, že nařízení č. 1 z roku 1958 (tj. první po vstupu Římských smluv v platnost) se týkalo užívání jazyků. Autor to sice v posledním odstavci uznává, ale ne dost akcentuje.

    Je pravda, že možnost výběru zvukových stop v televizním vysílání je přínosem. Například Euronews jsou momentálně (pokud se nepletu) vysílány ve 12 jazykových verzích. Takže si člověk může poslechnout zprávy v jazyce, kterému nejlépe rozumí, a potom v jazyce, ve kterém se chce zdokonalit. Podle mého by pomohlo, kdyby ČT měla jeden mnohojazyčný kanál – se znalostí reálií člověk samozřejmě rozumí snáz.

    Na učení jazyků je mnohem lepší film s titulky v jazyce, v němž je mluven. Tak vysílá například TV5 Monde francouzské filmy s francouzskými titulky (naopak mám špatnou zkušenost s italským filmem s francouzskými titulky – bez nich by to bylo mnohem lepší).

  6. petrph napsal - dne 25.4.2016

    V duelu „titulky vs. dabing“ nemusí jít o boj kdo s koho? Ale musí. Titulky vedle dabingu s možností přepínání zvukových stop, tohle se totiž slibovalo když se zavádělo DVB-T vysílání. Jako jedna z jeho rozšířených funkcí. Ale nezavedlo se,ono to totiž bylo pro majitele TV stanic (dokonce i pro veřejnoprávní ČT) příliš drahé. A vedle toho v té době vymizely z vysílání (i z veřejnoprávní ČT) vyučovací kurzy cizích jazyků. Asi byly taky moc drahé i pro veřejnoprávní televizi. Takže touto cestou to asi nepůjde, když nejde o diváky ale o prachy TV společností.
    Takže jak-že by snad stát filmy s titulky dotoval?
    A nebo snad cesta jistoty, stát prostě dabované filmy zakáže a bude možné vysílat jen filmy s titulky? To by bylo naprosto s principy postbolševické pseudemogracie..

    • František napsal - dne 26.4.2016

      Neviděl bych to tak černě. Hlavně pro generaci X a Y.
      Myslím, že většina “mladých” lidí kouká na filmy/seriály s titulky běžně.
      Nikdo přeci nechce přijít o to pobavit se další den o tom co se stalo v poslední epizodě například nyní aktuálně Game of Thrones. Titulky jsou dostupné prakticky ihned.
      Pokud bych viděl nějaké nebezpečí tak to hlavně v tom, že obor “titulkářství” je nyní na hranici legálnosti. A je jen otázka času než si nějaká mafiánská organizace typu BSA řekne, že by z nich mohla dostat nějaké peníze.

      • petrph napsal - dne 26.4.2016

        Jasně,v tom se shodneme to je mimo rozsah článku, že totiž řada lidí (zejména mladé generace) sledují a mohou sledovat filmy/seriály i z jiných zdrojů než jsou TV stanice a filmoví distributoři oficiálně vysílající v ČR.Žel tedy, ve spoustě případů, díky řadě licenčních omezení, je to obvykle už oblast šedé zóny (včetně těch titulků), tudíž toto nebude stát “z důvodů zlepšování znalostí jazyka englického” ” uznávat a podporovat asi nikdy.

        • František napsal - dne 27.4.2016

          Popravdě tohle je zajímavá otázka. Já vím, že tento názor pořád není příliš populární, ale myslím si, že právě z těchto důvodů je nynější forma autorského zákona neudržitelná.
          Důvod je: Je to ekonomicky nevýhodné. Jen “titulkování” je v dnešní době obor který v ČR živí možná i několik tisíc lidí.
          A takovýchto nových pracovních oborů které vznikají jakožto nástavba je více a dle mého názoru jich ještě mnoho vznikne.
          Bohužel vznikají v šedé zóně. Což určitě způsobí dříve nebo později problémy. Ale v tu dobu už to snad bude diskuze o tom zda vzít práci tisícům lidí nebo podporovat nějaké “cizí” společnosti (kterým ani reálně není způsobována žádná škoda). A to snad pohled na revizi autorského zákona změní.
          Ale tohle je dost optimistický pohled a realita vždy dokáže překvapit :).

  7. sundialer napsal - dne 25.4.2016

    “Ve Švédsku umí dobře anglicky 54 procent dospělých… To znamená, že ve velkých švédských městech v podstatě nenarazíte na člověka, jenž nemá plynulou angličtinu.”
    Že žurnalisté nakládají s čísly poněkud lehkomyslně je pravděpodobně globální jev a já se smířil s tím, že jsou to lidé kteří ovládají hlavně jazyk (věřme tedy, že narazit ve městě na člověka patřícího k 46% menšině je skutečně vzácnost). Ovšem následující jazyková perlička v článku o tom, jak jsme na tom špatně s angličtinou mě pobavila.
    Tak mějte hezký den! 😉

  8. teufel3424 napsal - dne 25.4.2016

    Celkem souhlasím, ale zrovna přírodovědné filmy si chci poslechnout česky, protože anglický název pro mařinku vonnou nebo kalouse ušatého prostě neznám a k ničemu ho nepotřebuju.

  9. paul Jaros napsal - dne 25.4.2016

    Zil jsem temer 30 let v USA a prijela,za mnou ucitelka,ktera 30 let ucila v tehdejsi CSSR anglictinu.Byla nestastna a zoufala ,ze vubec americanum nerozumi.