Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Bez analýzy dat nejsme schopni garantovat kvalitní léčebné postupy, hájí zdravotnické registry šéf ÚZIS

 -   - 

13334048894_001d3e53d1_zSystem Lock” Autor: Yuri Yu. Samoilov / photo on flickr

Před ochranou osobních údajů se skláním a rizika objektivně existují. My ale nejsme schopni bez analýzy dat schopni garantovat dodržování kvalitních postupů v léčebné praxi, říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org ředitel Ústavu pro zdravotnické informace a statistiky Ladislav Dušek.

  • Jak daleko jsou přípravy tzv. superregistru hrazené lékařské péče?

Jde o registr, který je součástí Národního zdravotnického informačního systému, a řekl bych, že příprava je v dost pokročilém stavu. Návrh zákona prošel rozsáhlým vnějším připomínkovým řízením, v tuto chvíli jsou připomínky vypořádány a zákon byl projednán komisemi Legislativní rady vlády s určitými doporučeními, která nyní zapracováváme. Necítil jsem žádný kritický odpor, z mého pohledu se domnívám, že by v několika málo dnech, možná týdnech novela mohla být projednána vládou.


Čtěte také Kdy budou zdravotnická data úplně v bezpečí? Nejdřív v roce 2020

Stát by neměl mít přístup k citlivým datům mezi pacientem a lékařem, říká právník Jan Vobořil


  • Existují obavy, že čím větší množství dat na jednom místě, tím větší riziko úniku nebo zneužití. Jak byste tyto pochyby vyvrátil?

Já nemám tyto pochyby tendenci vyvracet, já se před ochranou osobních údajů skláním a nechci samozřejmě vytvářet něco, co by zvyšovalo riziko jejich zneužití. To riziko prostě objektivně existuje. Proto jsou při budování registrů dodržována velice přísná a tvrdá bezpečnostní opatření. Přístup k nim má velice omezený počet lidí, do deseti. Mají podepsanou mlčenlivost, jsou kontrolováni systémem a rozhodně nejde o databáze, které by byly jakkoli otevřeny.

  • Proč vlastně stát tato data potřebuje?Dušek ÚZIS

Národní zdravotnické systémy nevznikají rozhodně proto, že někdo chce mít data na nějaké hromadě. My prostě bez analýzy těchto dat nejsme schopni garantovat velmi podstatnou věc, a to je dodržování kvalitních postupů v léčebné praxi, dodržování klinických standardů. Tak jako má řada lidí legitimní obavu ze zneužití osobních údajů, a znovu říkám, že je sdílím, tak může mít řada lidí naopak legitimní obavu z toho, zda je lékařská péče adekvátně kontrolovaná, zabezpečená, zda je také pro všechny rovně dostupná. A to nejde garantovat bez analýzy dat. Musíme zvažovat benefity a rizika. A znovu říkám, že k rizikům je třeba se stavět s respektem a děláme pro to, co jde.

  • Spor se vede o anonymizaci údajů. Ve které chvíli z vašich systémů zmizí identifikátor, podle kterého je možné údaje spojit s konkrétním pacientem – tedy rodné číslo nebo číslo pojištěnce?

My v podstatě identifikace člověka – jedince potřebujeme pouze v tom bodě, skoro bych řekl minus jedna. Slouží to k tomu, abychom dokázali najít třeba trajektorii pacienta v systému nebo pokud jsme měli oddělenou léčbu v nemocnici a v ambulantní sféře. Ve chvíli, kdy k tomu to dojde, a je to opravdu krok minus jedna v té úplně nejprimárnější databázi, všechny další kroky zpracování probíhají plně anonymně. My data nesbíráme proto, aby někdo studoval pana Vomáčku, ale abychom například dokázali najít nějaké nepravosti v systému.

  • O jeden krok dříve by to skutečně nešlo, jak požadují nevládní organizace?

Neumím si představit, jak nahradím identifikaci člověka ve státě, kde stále používáme rodné číslo a číslo pojištěnce. Ve chvíli, kdy se v této zemi skutečně rozjede něco, čemu se říká e-health, tedy elektronické zdravotnictví, možná už i tento kro se nám podaří odstranit. Možná, že budeme mít nějaké anonymizované číslo, anonymizovaný identifikátor, a budeme v pohodě. Nebude s tím žádný problém. Ale to jsme v roce třeba 2020.

O autorovi

Autorem článku je Robert Malecký

Komentáře

Komentářů (4)
  1. petrph napsal - dne 23.8.2015

    Kdybych se zeptal, proč se musí vytvářet nový duplicitní státní superregistr, a proč nemůže UZIS přejímat data zdravotních pojištoven, a to přímo již v té anonymizované formě?

  2. J.Němec napsal - dne 23.8.2015

    Asi tomu nerozumím. Ale dosud jsem si myslel, že kvalitní léčebný postup závisí na kvalitním lékaři. Vše ostatní jsou vyhozené miliony, které ve zdravotnictví chybí. Navíc stejně zemře i ten nejzdravější člověk.

  3. K6 napsal - dne 23.8.2015

    Chápu, že pokud můj ošetřující lékař (například na interně) bude mít dostupné materiály o mém zdravotním stavu a dřívějších léčbách, může dojít k výraznému zkvalitnění péče.
    1. Bude můj ošetřující lékař ochoten (schopen) pročíst větší množství materiálů, nebo zůstane u “standardizovaných” postupů?
    2. Dokáže správce registru dostatečně ochránit bezpečnost dat? Nemyslím teď, že by mi hackeři datově odstranili třeba ledvinu, ale o zdravotní data bude mít zájem velké množství jiných subjektů. Od velkých zaměstnavatelů po reklamní agentury.
    Jde o velice nebezpečnou věc.

    • petrph napsal - dne 24.8.2015

      Jen upozorňuji, v případě tohoto registru ÚZIS neplatí Vámi zmíněný předpoklad v první větě. V tomto registru potečou data jen do ÚZIS a nikoliv zpětně k jiným lékařům. Na to by se asi musel (a možná že udělá) ještě jeden duplicitní státní registr s touto funkcí. Zní to sice šíleně, ale je to tak.
      Pokud jde o to další, jistě že máte pravdu.Na to už skutečně přišli i v jiných oborech že příliš velké množství (částečně redundantních) informací při rozhodování spíše škodí (pokud je nelze zpracovat v nějakém přesném algoritmu který by sám určil řešení).Navíc, tedy a upozorňují na to i lékaři že průběh nemocněni se v čase (někdy i rychle) mění, čili ten doktor se ani nesmí spoléhat na příliš stará vyšetření a musí si pro své aktuální rozhodování stejně udělat nové.