Uživatel

Sinopsis

Čína je zase blíž konfliktu s Tchaj-wanem. V sázce je hodně nejen pro Peking, ale i USA

Zájem Čechů o Tchaj-wan výrazně povzbudila nedávná ostře sledovaná cesta šéfa Senátu Miloše Vystrčila. Ostrovnímu státu však v poslední době věnuje pozornost celý svět, spolu s tím, jak roste napětí některých zemí s Čínou. Peking na to reaguje ještě agresivnější rétorikou a nahlas se začíná mluvit o reálné možnosti ozbrojeného střetu v Tchajwanské úžině.

Partnerství s Čínou není pro české univerzity bez rizika. Peking láká tuzemské obranné know-how

Některé české univerzity spolupracují s univerzitami v Číně, jakoby šlo o běžné vědecké instituce. Ve skutečnosti jsou však leckdy nejen ovládány komunistickou stranou, ale i propojené s vojenským bezpečnostním aparátem Číny. A partnerství s českými univerzitami jim otevírá cestu k obrannému know-how, například nanotechnologiím či dronům. Takovou rizikovou spolupráci navázalo 14 z 26 českých veřejných univerzit.

Když tavící kotlík nefunguje. Počínšťováním Mongolů vyrábí Peking armádu nezaměstnaných

Čína se bojí, aby ji nepotkal podobný osud jako bývalý Sovětský svaz, tedy rozpad na národní státy. Po Tibetu a Sin-ťiangu tak v další z autonomních oblastí, ve Vnitřním Mongolsku, zavedla novou vzdělávací politiku, která mongolštinu ve školách prakticky úplně nahrazuje čínštinou. Etničtí Mongolové proti tomu hromadně protestovali. Už dříve se totiž ukázalo, k čemu aktuální národnostní politika

Evropa hledá balanc směrem k Číně. Jak nepřijít o miliardový obchod a přitom neohýbat páteř

Miliarda eur denně podle Evropské unie proteče obchodní výměnou mezi EU a Čínou. Unie je tak v současnosti nejvýznamnějším obchodním partnerem Číny, zejména poté, co ochladly obchodní i politické vztahy Pekingu s USA, Austrálií a Japonskem. Pro Evropany je to nejen motivace udržet vzájemné vztahy na rovnocenné úrovni, ale i způsob, jak tlačit na Čínu třeba v otázce

Odložené volby, zatýkání. Čína v Hongkongu utahuje šrouby, schovat se do ciziny nemusí stačit

Americké ministerstvo financí začátkem srpna uvalilo sankce na jedenáct vysokých zástupců Hongkongu. Byla to odpověď na intenzivní snahy Pekingu získat nad „autonomním“ hongkongským územím plnou kontrolu, které letos v červnu vyvrcholily schválením zákona o státní bezpečnosti. Jeho důsledky se už projevují, například cenzurou a rozsáhlým zatýkáním.

Zákon o státní bezpečnosti Hongkongu: První na řadě jsou média, nastupuje cenzura

Poslední červnový den, v předvečer dvacátého třetího výročí „navrácení Hongkongu do náruče vlasti“ (jak zní oficiální interpretace), schválila čínská ústřední vláda kontroverzní hongkongský zákon o státní bezpečnosti. Zákon, který svým podpisem stvrdil předseda Si Ťin-pching, vstoupil v platnost hned 1. července a na jeho první účinky tak nebylo potřeba příliš dlouho čekat.