Uživatel

Sinopsis

Peking likviduje poslední zbytky demokracie v Hongkongu. Zatýkání má pojistit výsledek voleb

Minulou středu policie při razii v Hongkongu zatkla 53 lidí, prohledala celkem 72 míst včetně redakcí médií a jedné advokátní kanceláře a zmrazila fondy v celkové hodnotě 1,6 milionu hongkongských dolarů. Zatčení byli organizátory neoficiálních primárek, které prodemokratická opozice zorganizovala loni v červenci, a jejich kandidáti. Pokračují tak represe prodemokratických aktivistů a politiků na základě zákona o státní

Čínsko-americká válka o data. Hra bez rukavic, kde Peking využívá i firmy jako Huawei nebo ZTE

Válka o data poháněná soupeřením tajných služeb je ústředním motivem narůstající rivality mezi USA a Čínou. Zásadní roli při ní hrají velké technologické firmy, které jsou v Číně úzce napojené na státní bezpečnostní aparát. K získávání dat navíc Peking využívá legální i nelegální prostředky, včetně přímých kybernetických útoků.

Čínským vakcínám nevěří ani Číňané. Může za to korupce a tutlání skandálů z vývoje

Číně patří jedna z předních pozic v aktuálním závodě o vakcínu proti Covidu-19. Krátká a bouřlivá historie rozvoje čínských biotechnologií je ale zatížená celou řadou skandálů s nekvalitními vakcínami a všudypřítomnou korupcí. Ty přitom zpravidla zůstávají nevyšetřené, a čínská veřejnost tak vakcínám z domácí produkce příliš nevěří.

Čínská normalizace Hongkongu pokračuje. Demokratičtí aktivisté končí ve vězení nebo v exilu

Stále víc obyvatel Hongkongu vidí svou budoucnost v zahraničí. Svědčí o tom jak pokusy o nelegální útěk na Tchaj-wan, tak i stále rostoucí počet žádostí o „zahraniční“ britský pas, pro všechny s hongkongským občanstvím získaným v době koloniální vlády. Čína stupňuje represi proti demokratickým politikům i aktivistům v Hongkongu a tlačí i na změny v tamních svobodných médiích.

Peking vyčetl Austrálii čtrnáct hříchů proti Číně. Patří tam svobodná média i vyřazení Huawei

V polovině listopadu se na veřejnost dostal dokument se čtrnácti body, které Peking vytýká australské vládě. Patří mezi ně „nepřátelské“ informace o Číně v australských médiích, tvrdá vízová politika vůči některým čínským novinářům a akademikům či zablokování více než deseti čínských investičních projektů. Austrálie vzkázala, že je svobodná země a pro zmíněné kroky měla dobré důvody.

Normalizace čínských katolíků. Vatikán chválí dohodu s Pekingem, kritici tuší zánik podzemní církve

Před zhruba měsícem byla potvrzena a na další dva roky prodloužena Dočasná dohoda o jmenování biskupů mezi Vatikánem a Čínou. Svatý stolec si od ní slibuje, že dojde ke sjednocení čínských katolíků. Na dohodu však podle kritiků doplatí především podzemní církev, která se odmítá podřídit vedení čínských státních orgánů a zůstává loajální k papeži.

Čína je zase blíž konfliktu s Tchaj-wanem. V sázce je hodně nejen pro Peking, ale i USA

Zájem Čechů o Tchaj-wan výrazně povzbudila nedávná ostře sledovaná cesta šéfa Senátu Miloše Vystrčila. Ostrovnímu státu však v poslední době věnuje pozornost celý svět, spolu s tím, jak roste napětí některých zemí s Čínou. Peking na to reaguje ještě agresivnější rétorikou a nahlas se začíná mluvit o reálné možnosti ozbrojeného střetu v Tchajwanské úžině.

Partnerství s Čínou není pro české univerzity bez rizika. Peking láká tuzemské obranné know-how

Některé české univerzity spolupracují s univerzitami v Číně, jakoby šlo o běžné vědecké instituce. Ve skutečnosti jsou však leckdy nejen ovládány komunistickou stranou, ale i propojené s vojenským bezpečnostním aparátem Číny. A partnerství s českými univerzitami jim otevírá cestu k obrannému know-how, například nanotechnologiím či dronům. Takovou rizikovou spolupráci navázalo 14 z 26 českých veřejných univerzit.