Uživatel

Sinopsis

Si Ťin-pchingovy černé labutě a šedí nosorožci. Jak číst stranický newspeak čínského prezidenta

Čínský prezident Si Ťin-pching shrnul do 24 znaků zásady, jimiž by se měla řídit čínská domácí i zahraniční politika. Slavnou Teng Siao-pchingovu strategii o „skrývání lesku a vyčkávání“ nahradil výzvou k aktivní přípravě na „černé labutě“ a „šedé nosorožce“. Tyto metafory Si používá už několik let a naznačují, že chce svůj režim připravit na všechny typy

Pachuť po čínských investicích. Když se rozplynou sliby, zůstane korupce a zničená příroda

Za posledních deset let se Čína v rámci iniciativy Pás a stezka zapojila do stovek stavebních a investičních projektů po celém světě. V mnoha případech však poskytovala rizikové půjčky již tak předluženým státům na financování projektů, jejichž udržitelnost a rentabilita nebyly dostatečně podložené. Čínské půjčky tak některé země zavedly do dluhových pastí. Jinde čínskou „rozvojovou pomoc“ doprovází

Propaganda Pekingu ve světě naráží. Příběh o hodné Číně kazí zkušenosti s čínskými investicemi

Čína v posledních letech znovu posílila svůj mediální vliv ve světě. Nové analýzy ale ukazují, že miliony dolarů vložených Pekingem do placené inzerce nebo propagace na sociálních sítích nejsou příliš efektivní. Čína totiž publiku ve světě servíruje stejnou propagandu jako doma, zatímco média v jednotlivých zemích popisují i korupci, politické obchody či nekvalitu spojenou s čínskými projekty. Nedávnou

Čína chtěla Západ vyškolit v boji s covidem. Virus ale nezkrotila a čeká rekordní vlnu nákazy

Peking kvůli protestům a ekonomickým škodám ruší většinu tvrdých protiepidemických opatření. Nezvládnuté rozvolňování by však mohlo ohrozit legitimitu čínské komunistické strany. Ta své postavení v minulých letech posilovala kritikou Západu právě kvůli tomu, že boj s covidem nezvládá. Číně teď ale hrozí kvůli nízké proočkovanosti seniorů a limitům zdravotního systému covidová vlna až s milionem obětí.

Komunální volby na Tchaj-wanu vyhrál Kuomintang. Není to ale signál o sbližování s Čínou

V komunálních volbách na Tchaj-wanu minulou sobotu s výraznou převahou zvítězila opoziční strana Kuomintang. Ta je tradičně považována za více „pročínskou“. Demokratická pokroková strana prezidentky Cchaj Jing-wen, spojovaná naopak s příklonem k formální nezávislosti Tchaj-wanu, utrpěla citelnou porážku. Volební výsledek však nelze číst jako referendum o větší vstřícnosti zahraniční politiky Tchaj-wanu vůči Pekingu. Na to ostatně komunální politici

Čína mlží o fungování svých „policejních stanic“ ve světě. Dvě jsou i v Praze, Česko chce vysvětlení

Provládní čínské účty na sociálních sítích se snaží omezit dosah investigativní zprávy, která mapuje činnost čínských „policejních stanic“ v zahraničí. Používají při tom taktiku zahlcení, s cílem spustit anti-spamový mechanismus například na Twitteru. Tam už byli čínští trollové úspěšní a šíření původního tweetu se jim podařilo zablokovat. Dvě takové stanice fungují i v Praze. Ministr zahraničí Jan Lipavský

Čína chce jednou provždy zlomit Tibeťany. Příští dalajlama by mohl být loutka komunistů

Fenomén převtělování, či „rozpoznaných znovuzrození“, je jedním z charakteristických rysů tibetské formy buddhismu. Je paradoxní, že reinkarnací se teď vážně zabývají i představitelé čínské komunistické strany, která se staví proti náboženství jako takovému. Čína však výběr příštího dalajlamy chápe jako jeden z klíčových státních zájmů v rámci udržení „stability a jednoty vlasti“.

Covid poškodil image Číny ve světě. Mladí Číňané naopak přestali vzhlížet k Západu

Globální průzkumy veřejného mínění se v posledních letech shodují, že vnímání Číny a tamního režimu se ve většině zemí výrazně zhoršilo. Může za to především potlačování lidských práv v zemi, snahy Pekingu ovlivňovat politiku cizích států, sbližování s Ruskem, nárůst čínské vojenské síly a výrazně také vznik pandemie covidu. Česko společně se zeměmi západní a severní Evropy patří

„Čechy Čechům!“, za Peking a proti Ukrajině. Ruské a čínské falešné účty útočí na Česko

Společnost Meta nedávno odhalila dvě dezinformační operace z Ruska a Číny. Ta první, větší a iniciovaná ruskými zdroji, se zaměřovala na evropské země jako Německo, Francie, Itálie, Ukrajina nebo Velká Británie. Menší, ale o to cílenější operace pak mířila od konce července 2022 na Českou republiku a Spojené státy a pocházela z Číny.