Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

ANO versus ti druzí. Poslanci zhodnotí, jak si vedou veřejnoprávní média

 - 

Komárek"Byť plná faktů, je povrchní." Poslanec ANO Martin Komárek o výroční zprávě ČRo v roce 2013” Autor: Youtube "Jsem katolík"

Koncem března 2015 Rada České televize a Rada Českého rozhlasu bez větší pozornosti veřejnosti schválily výroční zprávy o činnosti kontrolovaných institucí za rok 2014. Na příštím zasedání volebního výboru Poslanecké sněmovny, který má veřejnoprávní média ve své agendě, se taková selanka očekávat nedá.

Nepůjde ovšem o žádnou novinku. Už při schvalování výročních zpráv o činnosti za rok 2013 loni v květnu dali zástupci hnutí ANO najevo, že zavedené pořádky skončily. Předseda výboru Martin Komárek podobu zprávy o činnosti ČT i ČRo ostře kritizoval.

Plná faktů, přesto povrchní

V případě zprávy týkající se ČRo zdůraznil, že nemá jít o sbírku úspěchů veřejnoprávních institucí. Radě ČRo Martin Komárek vytkl, že byť je zpráva plná faktů, tak je povrchní. Konstatoval také, že zpráva v něm vzbuzuje podezření, že Rada je vůči managementu ČRo málo kritická.

Předseda Rady ČRo Michal Stehlík hozenou rukavici přijal s tím, že pokud by výroční zpráva měla odrážet kritické a krizové momenty, „tak je to dobrý námět do budoucna.“


 Čtěte také: Novináři ve službách Anfreje Babiše


Naopak generální ředitel ČRo Peter Duhan se vůči Komárkovým slovům ohradil. V diskusi konstatoval, že „činnost Rady ČRo je mimořádně kritická“. Méně pochopitelná už byla Duhanova slova, že „agenda Rady ČRo, její dotazy, připomínky, zabírají managementu ČRo někdy i 50 procent času.“

Duhan, sám statutární zástupce kontrolované instituce, kontrolní orgán – Radu ČRo – ohodnotil: „Chci zdůraznit, že Rada, ne celá, ale klíčoví členové, se chovají jako zodpovědní radní ČRo.“

Rozložení sil: ANO versus ostatní

Diskuse o výroční zprávě za rok 2013 dává tušit, jak budou při jednání volebního výboru karty rozdány letos. Kritické výtky přednesou zástupci hnutí ANO (pokud zůstanou názorově konzistentní s loňským jednáním), zatímco zástupci ostatních stran budou ČRo a jeho Radu spíše hájit.

Už loni se to ukázalo při debatě o míře a způsobu kritičnosti. Předseda výboru Komárek se podivoval nad zavedenou praxí: „Já prostě nechápu, jak ty volební výbory chápaly svoji funkci před námi, když my jsme za osm let první, kdo vyžaduje jistou kritičnost.“

Jeho postoj podporoval stranický kolega Zdeněk Soukup, který se, „co se týče výtky na menší kritičnost, připojil.“ Podobné výtky doplnil i další člen volebního výboru z hnutí ANO Martin Kolovratník, dle jehož názoru „zpráva v některých bodech nevykresluje tu situaci nebo ty jednotlivé body úplně přesně“.

Otázkou je, zda podobně kritický jako v loňském roce, Kolovratník zůstane i letos. Zdroj spjatý s ČRo pod podmínkou anonymity autorovi tohoto textu sdělil, že vedení ČRo si nechalo vypracovat audit Kolovratníkova působení za dobu, kdy byl ředitelem pardubického studia ČRo. Zajímavé tak bude sledovat, zda celý nebo alespoň jeho část management ČRo nějakým způsobem použije.

Obránci Českého rozhlasu

Obraně Rady a vedení ČRo se při loňském schvalování výroční zprávy věnovala především Nina Nováková (TOP 09). Kromě jiného konstatovala, že volební výbor Radě ČRo požadavek na větší kritičnost textu nezadal.

Představu kritičnosti obránců Rady ČRo před zástupci ANO nastínil poslanec za hnutí Úsvit Jaroslav Holík: „Když tady zaznělo slovo kritičnost. Já mám na mysli konstruktivní, ne aby to bylo destruktivní. Prostě asi: Co jsme udělali dobře a co jsme mohli udělat ještě líp.“

Další z výrazných zastánců předkladatelů výroční zprávy ČRo bude letos chybět. Tomáš Podivínský (KDU-ČSL) se totiž v mezidobí stal českým velvyslancem v Německu. Dá se očekávat, že jej zastoupí poslanec ČSSD Vítězslav Jandák.

Bude zajímavé sledovat, zda před projednáváním zprávy nahlásí svůj střet zájmů. Společně s bývalým senátorem za ODS Tomášem Töpferem totiž Vítězslav Jandák pravidelně v neděli v podvečer posluchače Dvojky Českého rozhlasu provází pořadem U Kalicha.

Haló, KSČM!

Zástupce KSČM jako tradičně bude zajímat jedna zásadní věc – proč se při čtení z denního tisku necituje z Haló novin. Loni se jejich zařazení domáhal poslanec Vladimír Koníček.

Na podporu svého požadavku si vzal změnu na mediálním trhu, kdy dva celostátní deníky, MF DNES a LN, přešly do sféry vlivu a majetku vicepremiéra Andreje Babiše. Generální ředitel ČRo Duhan se loni v reakci na dotaz komunisty Koníčka vyjádřil v tom smyslu, že ČRo zauvažuje o možné změně v zařazování tiskovin.

Pokud by poslanec Koníček ve výroční zprávě za rok 2014 hledal informaci o čtení z tisku a četnosti citací z Haló novin, neuspěl by. O čtení z tisku, natož z Haló novin, tam není ani slovo.

Dobrou zprávou pro komunistické poslance je, že se tato informace objeví ve zprávě za rok 2015. Rada ČRo totiž na svém letošním březnovém jednání přijala usnesení, že výběr z novin není v ČRo zcela reprezentativní.

Pro úplnost – mikroanalýza Rady ČRo se týkala čtení z tisku v programu ČRo Plus a zahrnovala jediný týden v prosinci 2014. Navíc šlo o jeden ze dvou časů, kdy ČRo Plus výběr z denního tisku nabízí. A zatímco KSČM může smutnit, Andrej Babiš může být spokojen. Většinu citovaných deníků tvořily ty v jeho vlastnictví.

Loňské sněhy

Výroční zpráva Rady ČRo o činnosti ČRo za rok 2014 se oproti zprávám dřívějším o něco liší. Neobjevují se tam podobné věty, jaké nabídla výroční zpráva za rok 2013: „Důraz na kvalitní obsah, ale i zajímavou formu vysílání, stejně jako na jeho rozmanitost a pestrost, provázel výrobu a přípravu jednotlivých programových prvků tak, aby byly naplňovány tři základní programové pilíře rozhlasu, tedy informace, vzdělávání a kultura (včetně zábavy).“

Zpráva za rok 2014 je oproti těm předchozím na základě požadavků členů volebního výboru skutečně kritičtější. Jde však zároveň o jakousi „kritiku v mezích zákona“, neboť útvar výroční zprávy naráží na limity, které loni před poslanci volebního výboru zmínil generální ředitel ČRo Duhan: „Výroční zpráva, samo toto adjektivum evokuje k tomu, aby to byl výčet úspěchů.“

Posluchačů i diváků přibývá…

A ČRo se má čím chlubit. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se zvýšil počet denních posluchačů stanice Radiožurnál přibližně o 33 tisíc a podíl na trhu vzrostl o 0,9 procentního bodu.

Celoplošné stanice ČRo zaznamenaly v roce 2014 nárůst počtu posluchačů o 50 tisíc v denním poslechu. Podíl celoplošných stanic ČRo na trhu stoupl o 0,6 procentního bodu na hodnotu 15,8 %.

Rok 2014 pro ČRo zaznamenal zatím nejvyšší výsledky poslechovosti od roku 2006, kdy bylo spuštěno měření Radio Projektu.

Vedení rozhlasu se také podařilo vylobbovat změnu zákona. Nově tak bude moci provozovat čtyři celoplošné stanice, přičemž ona nová čtvrtá je stanice mluveného slova ČRo Plus. S jejím spuštěním v síti VKV vedení ČRo počítá od října nebo listopadu 2015.

…zaměstnanců rozhlasu též

Úspěchy vedení ČRo jsou výrazné. Jaké jsou slabiny, které výroční zpráva odhalila? V první řadě jde o počet zaměstnanců. Peter Duhan při volbě v roce 2011 sliboval snížení stavů. Už loni mu Kolovratník připomněl slova z kandidátského projektu, ve kterém Duhan uváděl, že je nezbytné personální zeštíhlení ČRo o 200-300 lidí.

K tomu ještě Kolovratník dodal: „Zpráva uvádí, že k 31. 12. 2013 měl ČRo 1514 systemizovaných míst. A přitom v roce 2012 to bylo 1415. Cítím tam rozpor mezi tím projektem a současným stavem.“

Peter Duhan opáčil: „To, že v ČRo je jistá přezaměstnanost, na tom trvám nadále. To ale neznamená, že v roce 2014 se nebudeme zabývat optimalizací stavů v ČRo. Průběžně jsme připraveni dělat redukce.“

Jaká je realita? Výroční zpráva uvádí, že „po restrukturalizačních změnách, kterými ČRo a s ním i organizace programu a vysílání prošly v letech 2012 a 2013, se rok 2014 dá označit rokem konsolidace a celkové stabilizace.“

A také pokračující personální expanze. K 31. 12. 2014 totiž měl Český rozhlas 1543 systemizovaných míst.

Na analýzy se nedostalo

Loni předseda Rady ČRo Michal Stehlík na jednání volebního výboru uvedl, že „Rada se snaží vytvářet si vlastní analýzy. Doufám, že v tom budeme aktivněji pokračovat.“

V roce 2013 Analytický tým Rady ČRo rámcově připravil zadání pěti odborných analýz vybraných částí vysílání ČRo. Šlo například analýzu vysílání Radiožurnálu, která se týkala prezidentské volby v lednu 2013 nebo analýzu pořadů Ozvěny dne (Radiožurnál) a Názory a argumenty (ČRo 6).

V roce 2014 se nic podobného neopakovalo, jak dokládá výroční zpráva. „Bohužel výběrové řízení vypsané Českým rozhlasem na analýzy pro potřeby Rady ČRo nebylo úspěšné a vedení ČRo nepřipustilo zadání těchto analýz cestou přímého oslovení dodavatelů. V roce 2014 se tedy nepodařilo vybrat zhotovitele analýz pro Radu ČRo. Rada tuto záležitost vnímala jako problém, část radních vyjadřovala kritiku vůči vedení ČRo za neposkytnutí dostatečné součinnosti,“ uvedla Rada ČRo ve své části výroční zprávy.

Obchody moc nejdou

Nepříliš úspěšný byl Český rozhlas také v oblasti obchodní činnosti. Ke konci roku 2013 skončila smlouva s agenturou Media Master. Jak uvádí zpráva za rok 2013, „v závěru 2013 začala jednání s mediálními agenturami s cílem obchodní spolupráce v roce 2014.“

Dle informací obsažených ve výroční zprávě za rok 2014 se záměr naplnit nepodařilo. Zpráva uvádí, že „veškeré obchodní činnosti zajišťoval Český rozhlas pouze interní cestou.“ To by nemuselo být na škodu, pokud by se dařilo uzavírat výhodné obchody. Jak dokládají níže uvedená čísla, to se v roce 2014 ne zcela dařilo.

Naplňování reklamních časů na stanicích Českého rozhlasu v roce 2013

plán (tis. Kč)

realita (tis. Kč)

plnění (%)

Reklama – placená

17 082

25 920

152
Sponzoring 21 408 15 665  73
Celkem 95 104 85 508  90
 –
Stanice limit (min.) vyčerpáno (min.) vyčerpáno (%)
Radiožurnál   1095     720     65,8
Praha   1095        453,8     41,4

Naplňování reklamních časů na stanicích Českého rozhlasu v roce 2014

plán (tis. Kč)

realita (tis. Kč)

plnění (%)

Reklama – placená

24 971

20 138

 81

Sponzoring

13 529

16 391

121

Celkem

94 380

82 778

88

Stanice

limit (min.)

vyčerpáno (min.)

vyčerpáno (%)

Radiožurnál

1095

    720

  65,8

Dvojka

1095

       453,8

   41,4

Podle výročních zpráv vyčerpaly obě stanice ve dvou po sobě jdoucích letech skutečně na promile stejnou část povolených minut reklamního času.

Do zprávy se dostaly i Hovory z Lán

Výroční zpráva za rok 2013 konstatovala, že „v oblasti zpravodajství nedošlo k žádnému porušení Kodexu Českého rozhlasu ani vnitřních pravidel ČRo.“ Ve zprávě za rok 2014 vedení ČRo uvedlo, že „v jednom případě bylo konstatováno usnesením Rady ČRo porušení Kodexu ČRo, a to v případě kauzy přímého přenosu rozhovoru moderátora ČRo Radiožurnál Jana Pokorného s prezidentem republiky Milošem Zemanem v pořadu Hovory z Lán.“

Nešlo ale o jediné porušení Kodexu ČRo. Rada ČRo ve své části zprávy připomenula své Usnesení 89/14, kdy „ve vazbě na částečně oprávněnou stížnost prezidenta Hospodářské komory ČR Petra Kužela, MBA, z 20. května 2014 vyzývá generálního ředitele ČRo Mgr. art. Petera Duhana, aby zajistil dodržování zásady presumpce neviny i dalších důležitých pravidel novinářské práce také v textech publikovaných na internetových stránkách Českého rozhlasu, v programových textech, upoutávkách atp.“

Pane radní, vydáme

Paradoxně se při vědomí toho, že radní mají dohlížet a kontrolovat činnost vedení ČRo, jeví skutečnost, že vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis vydává knihy stávajících členů Rady ČRo. Ve výroční zprávě za rok 2014 se tak čtenář dozví, že Radioservis vydal knihu Ivany Denčevové a Michala Stehlíka Fenomén Karel Kryl. O tom, že Michal Stehlík je předsedou Rady ČRo, zpráva cudně mlčí.

Možná dojde ke změně ve zprávě za rok 2015. V letošním roce totiž Radioservis vydal knihu nazvanou Co vysílá svět současného místopředsedy Rady ČRo Jiřího Vejvody.

Z výše uvedeného je patrné, že se schválením výroční zprávy ČRo za rok 2014 by neměl být problém. Námětů k dotazům zpráva členům volebního výboru nabízí bezpočet. Ale jak ukázala debata a schvalování zpráv v loňském roce, hlavní nápor bude mířit na výroční zprávu ČT a na její vedení.

O autorovi

Autorem článku je Ondřej Černý

Novinář, v letech 2003-2013 pracoval v Českém rozhlase