,

Andrej Babiš podniká tam, kde jiní podnikat nemohou: v zakázaných pásmech Explosie

Napsal/a Robert Břešťan 1. července 2015

V nejbližším okolí výroby výbušnin a jejich skladů nesmí stát nic než jen výrobny a sklady spojené s výrobou. Realita je ale jiná. Rizika spojená s výbuchem se úzce dotýkají i zaměstnanců Agrofertu Andreje Babiše.

Okolí státního podniku Explosia je dobře střežené. Zalesněná oblast, kde se vyrábí mimo jiné známá plastická trhavina semtex, je obehnána plotem. Při vjezdu i výjezdu ostraha prohlíží každé auto, všude jsou bezpečnostní kamery.

Součástí „Semtín Zone“ jsou dva podniky: státní akciová společnost Explosia a soukromá firma Synthesia patřící do holdingu Agrofert.

Celý areál je rozdělen na bezpečnostní pásma – nikoli obrazně, ale doslova. V první zóně hrozí v případě výbuchu úplné zničení budov a nejvyšší je i hrozba zranění i smrti zaměstnanců. Jak potvrdila například i poslední velká exploze, při níž v roce 2011 zemřeli čtyři lidé.

Chybné bezpečnostní zóny

V první, nejnebezpečnější, zóně (celkem z pěti zasahujících do širokého okolí Explosie) mohou ze zákona stát výhradně „sklady výbušnin a výrobní objekty, laboratoře, zkušebny a střelnice“.

Jenže skutečnost je jiná. Do první zóny spadá například i zaměstnanecká jídelna a kantýna, kam denně chodí na obědy či svačiny několik set lidí, včetně zaměstnanců soukromé Synthesie.

Sama Explosia však tvrdí, že jde o zónu druhou, kde mohou stát „objekty WP_20150429_11_32_22_Probez nebezpečí výbuchu, správní, sociální, energetické a jiné stavby, kde se nevyrábějí a nezpracovávají výbušniny“.

Bezpečnostní pásma, tak jak je prezentuje Explosia i tak, jak jsou oficiálně popsaná v platném územním plánu města Pardubic a přilehlých obcí, ale neodpovídají skutečnosti.

„Při kontrole vznikla pochybnost o správnosti stanovení jednotlivých bezpečnostních pásem,“ potvrdil Bohuslav Machek, mluvčí Státní báňské správy ČR v rámci natáčení pro pořad Reportéři ČT.

Chyby ve výpočtu pásem i jejich značení potvrzuje pravomocné rozhodnutí Státní báňské správy (jehož kompletní text má HlídacíPes.org a pořad Reportéři ČT k dispozici) a také výroky oslovených soudních znalců v oboru výbušnin.

„To, že pásma jsou špatně zakreslena v územní dokumentaci, je určitě chyba. Jedná se o nakládání s výbušninami, nikoliv o obchod s rohlíky nebo drogerií. Bezpečnostní pásma jsou určeny pro to, aby byly chráněny majetky a životy. Předpisy mají být v této oblasti zcela jistě respektovány,“ říká na kameru i soudní znalec v oboru výbušnin Vladimír Pravda.


Více v našem prvním textu: Státní podnik Explosia manipuluje s informacemi o bezpečnosti i rizicích výbuchů


Není to náš problém

Další nemovitosti ve vlastnictví Andreje Babiše a jeho Synthesie jsou ve druhém pásmu, kde by též z bezpečnostních důvodů být neměly, protože nijak nesouvisejí s výrobou výbušnin.

HlídacíPes.org ve spolupráci s pořadem Reportéři ČT v této věci oslovil přímo společnost Synthesia. „Po prostudování vámi zmíněné problematiky sdělujeme, že z naší strany nevidíme důvod k vyjadřování. Skutečnosti, které zmiňujete, se týkají společnosti Explosia a Českého báňského úřadu,“ odepsal mluvčí Luboš Kopecký.

O mnoho otevřenější ale nebyla ani sama Explosia. „Detaily ohledně výpočtu bezpečnostních vzdáleností společnost Explosia a.s. z bezpečnostních důvodů veřejně nesděluje, neboť zahrnují mimo jiné informace o konkrétních výbušninách vyráběných resp. skladovaných v daném objektu,“ napsala mluvčí Explosie Lucie Pošvářová.

S dotazy na bezpečnost provozu Synthesie a jejích zaměstnanců se HlídacíPes.org obrátil i na vedení společnosti Agrofert.

„Naši zaměstnanci jsou samozřejmě proškoleni z obecných bezpečnostních pravidel, která souvisí s jejich pohybem a prací v areálu chemického podniku (včetně toho, jak postupovat v případě výbuchu, nebo požáru velkého rozsahu), a dále jsou proškoleni ze specifických předpisů a nařízení týkajících se jejich přímé náplně práce,“ odepsal mluvčí Karel Hanzelka.

I podle Agrofertu se problém týká společnosti Explosia a Českého báňského úřadu. „Pokud existují nějaké rozpory ve výpočtech, je na Explosii a Českém báňském úřadu, aby si je vyjasnily,“ podotýká Hanzelka.

Překvapený primátor Pardubic

Na problém s bezpečnostními pásmy už řadu let úřady, policii, státní zastupitelství, politiky, představitele Pardubic i samotnou Explosii a také média marně upozorňuje pardubický občan Josef Bartůšek. Dlouhých patnáct let narážel jen na nezájem. Až nyní se věci i díky zájmu pořadu Reportéři ČT a serveru HlídacíPes.org daly do pohybu.

Bartůšek emailem situaci popsal i přímo Andreji Babišovi, který text nechal bez odpovědi. Respektive odepsal, že dostává stovky dopisů a emailů denně a proto neodpověděl.

Sám Josef Bartůšek se problémem začal zabývat poté, co si v roce 1996 na pozemcích poblíž Explosie v souladu se stavebním povolením postavil sklad a velkoobchod s drogistickým zbožím.

Pak ale přišel zákaz – stavební úřad objekt nezkolaudoval s argumentem, že stojí v prvním bezpečnostní pásmu, které stavby podobného typu nepřipouští.

„Jak je vidět, někdo v první či druhé bezpečnostní zóně podnikat může, jiní ale ne. Je to nerovné postavení, ale mnohem podstatnější věc je, že věci nejsou v pořádku a že stavební úřad Pardubice a vedení Explosie ohrožují lidi bez jejich vědomí,“ říká Josef Bartůšek.

Primátora Pardubic Martina Charváta (ANO) prý možnost, že by s číslování bezpečnostních pásem a tak i s platným územním plánem města mělo být něco v nepořádku překvapila. „Zaráží mne, že v rámci projednávání obvodní Báňský úřad na tuto věc nepřišel a neupozornil nás. Budu se jich na to ptát,“ řekl na kameru České televize Charvát.

(Text vznikl ve spolupráci s pořadem Reportéři ČT a reportérem Lukášem Landou)

Detaily k tomu, jak manipulace s bezpečnostními pásmy ovlivňuje a potenciálně ohrožuje lidi v Pardubicích i okolních obcích nabídneme v dalším pokračování kauzy.



 

Explosia a Synthesia: Od státu k Babišovi a zase zpět

Se státním podnikem Synthesia respektive Explosia je spojená i podnikatelská minulost a současnost Andreje Babiše.

Státní podnik Explosia patřil „tradičně“ do gesce ministerstva financí. To se ale kvůli deklarovanému i faktickému střetu zájmů Andreje Babiše vloni změnilo. Explosia je závislá na dodávkách surovin od Babišovy chemičky Synthesia a tak na návrh Andreje Babiše přešla na ministerstvo průmyslu a obchodu.

Oficiálně je teď tedy řešení problému s bezpečnostními pásmy kolem Explosie věcí ministerstva průmyslu, pod nějž tato státní akciovka spadá.

Diagram21 explosia

Privatizace Explosie?

„Samozřejmě pro ministerstvo jako akcionáře je důležité, aby Explosia správným způsobem stanovila pásma, aby se pohybovala v intencích daných zákony. Jde o dodržování platné legislativy a samozřejmě jde i o otázky bezpečnosti,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba.

Své by k výbušnému tématu měl ale říct i sám Andrej Babiš, jehož společnost a zaměstnanci v areálu státního podniku pracují.

Za vlády Petra Nečase ministerstvo financí připravovalo privatizaci Explosie a privatizace není vyloučena ani nyní. Agrofert by ale podle Andreje Babiše o nákup podniku zájem neměl.

Bylo by to ostatně zvláštní – nejen kvůli střetu zájmů, ale i kvůli minulosti podniku. Byl to totiž právě Babiš, kdo v roce 2001 dokázal přesvědčit vládu, že výrobce trhavin je strategický podnik, který by měl vlastnit stát a že by jej od něj tedy měl stát koupit.

Explosia zaplatila Babišovi Aliachem

Vláda od Babišovy společnosti Aliachem nakonec také Explosii převzala: výměnou za snížení dluhu firmy Aliachem vůči České konsolidační agentuře o 700 miliónů korun.

„Doba Babišovi přála. Krátce po teroristických útocích na New York 11. září 2001 se téma státní kontroly v tak citlivé branži bralo velmi vážně. Kvůli chybě v ocenění Explosie navíc od státu získal dalších 181 miliónů korun. Pokud se tato částka sečte se snížením dluhu, díky vrácení Explosie koupil celý Aliachem účetně se ziskem,“ popsal transakci ve své knize Babiš – příběh oligarchy novinář Tomáš Pergler.

I nadále výroba v Explosii závisí na dodávkách surovin od chemičky Synthesia, kterou Andrej Babiš ovládá jako majitel Agrofertu. Jde o produkty jako je nitrocelulóza, ledek nebo nitrační kyseliny.

Tržby Syntehsie, která vyrábí například i organické pigmenty, barviva a účinné látky pro farmacii a zemědělství, za rok 2014 dosáhly 3,72 miliard korun.

3 komentáře

  1. Arne napsal:

    NeBureš se vyzná…

  2. olga napsal:

    Kdo je Babiš? Komu slouží? To by mě zajímalo.

  3. Stanislav Cerman napsal:

    Vážený pane Břešťane oceňuji váš server Hlídací pes. Velmi záslužné je psát o tom co se děje v bezpečnostních zónách Explosie protože další Vrbětice v Pardubicích by nebyly bez mrtvých. Bylo by ale dobré se podívat znovu na Vrbětice. Co vyšetřila policie za půl roku ticho po pěšině. Závěr Vašeho článku je trapně antiBabišovský. Pane Břešťane jste ekonom tak nám napište kdo všechno se napakoval na Konsolidační bance. To by bylo zajímavější.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies