,

Padesát odstínů hnědé. Druhá šance slovenského župana Kotleby, který se učil od neonacistů v Česku

Napsal/a Vojtěch Berger 13. října 2017

Krajské volby na Slovensku patří stejně jako v Česku k hlasováním, kterým voliči věnují menší pozornost. Když však před čtyřmi lety v Banské Bystrici vyhrál šéf krajně pravicové Lidové strany Naše Slovensko Marian Kotleba, o slovenské krajské volby se náhle zajímala i média v dalekém zahraničí. Nyní, v listopadových volbách, chce Kotleba uspět zas.

„Šok“, „překvapení“, „nečekaný výsledek“ – „vyhrál neonacista“. Titulky zahraničních médií informující v listopadu 2013 o výhře Mariana Kotleby působily senzačně. Město Banská Bystrica ležící kdesi na východ od Česka sotvakdo znal, na čtenáře v Evropě to působilo, že se další stát na mapě starého kontinentu zbarvil politicky dohněda.

Politický problém s krajní pravicí ve vysoké politice tím na Slovensku teprve začínal. Pohled na Kotlebův vzestup je zajímavý i pro Česko.

Vyhazovač hejtmanem

Překvapený výsledkem voleb byl i sám Kotleba. Někdejší vůdce hnutí Slovenská pospolitost, které Nejvyšší soud rozpustil už v roce 2006 (Pospolitost chtěla například nahradit demokracii na Slovensku stavovským státem), prožíval tou dobou těžké období.

Poté, co musel skončit jako učitel informatiky a správce sítě na střední škole, protloukal se Banskou Bystricí a živil se jako vyhazovač v nočním podniku. Kandidaturu na hejtmana oznámil pouhé dva měsíce před volbami.

I tyto detaily kolem volby prvního krajně pravicového hejtmana (na Slovensku župana) poodhaluje nová kniha; jmenuje se jednoduše Kotleba, kde místo písmena „té“ je rovnoramenný dvojkříž.

Stejný, jaký v dobách autoritářského slovenského štátu používaly Hlinkovy gardy; dnes ho má ve znaku právě Kotlebova strana. Ta se ostatně k válečnému režimu prezidenta Josefa Tisa (který fungoval ve stínu nacistického Německa) dlouhodobě hlásí a jeho někdejšího vůdce obhajuje.

Kluk ze sídliště

Knihu o Kotlebovi napsal Daniel Vražda, reportér Deníku N. Se zlým mužem slovenské politiky se v regionu potkává už řadu let. Na 200 stranách textu podrobně popisuje příběh původně nevýrazného, ráčkujícího kluka z banskobystrického sídliště, který až teprve později začal projevovat extremistické názory. Kniha je i kronikou Kotlebových nesplněných slibů a jeho selhání jako regionálního politika v čele kraje.

„Marian Kotleba snížil zadlužení kraje, protože dostával od státu podstatně víc než jeho

předchůdce ale zároveň klesla hodnota majetku. Opravil silnice, protože je to jeho povinnost. Tvrdí, že to udělal levněji, ale teprve čas ukáže jak kvalitně. Kraj taky nedostal miliony z eurofondů,“ odpovídá Vražda na otázku, jestli vůbec a případně jak se kraj pod hejtmanem změnil.

Kotleba kandidoval na hejtmana s několika sliby: že sníží závislost kraje na eurofondech (Kotlebova strana spustila i petici za vystoupení Slovenska z

repro: Kotleba (Denník N)

EU) a že odstraní nespravedlivé zvýhodňování „nejen cikánských parazitů“ před slušnými lidmi.

V té době už se profiloval ostře protiromsky. Romové v průběhu let zaujali v jeho rétorice někdejší místo židů, na které Kotleba v začátcích své extremistické kariéry útočil.

Za zlomový moment v Kotlebově extremistickém působení označuje novinář Daniel Vražda Kotlebovu cestu do Čech. Konkrétně do Litvínova v  roce 2008.

Byl tam svědkem mohutných střetů policie a českých neonacistů na sídlišti Janov se silnou romskou komunitou. V davu byla i řada obyčejných lidí, kteří stáli s extremisty bok po boku a měli stejný cíl – Romy. Kotleba tehdy sice ještě v projevu mluvil „o zhoubném sionismu“, v hlavě už měl nové ale téma, které mu vydrželo dodnes.

Jako když vám obsadí dům

Během čtyř let Kotlebova „bačování“ u sebe na úřadě hejtman zaměstnal své rodinné příslušníky, škrtl dotace několika divadlům, i projektům na boj s extremismem.

Nechvalně proslulým se stal incident v Brezně, kde hejtman přerušil probíhající divadelní představení přímo uprostřed hry.

Podle nové knihy Kotleba taky vytvořil ve městě atmosféru strachu, kdy nejen jeho přímí podřízení, ale i zaměstnanci příspěvkových organizací kraje raději sklopili hlavu, než aby šli s hejtmanem do konfliktu.

Že se Banskobystrický kraj propadá v hodnocení otevřenosti veřejné správy, dokazuje i žebříček slovenské Transparency International.

Novinář Daniel Vražda má pro čtyři „Kotlebova léta“ ještě jeden příměr: „Je to jako byste jeli na čtyři roky pracovně do ciziny a mezitím zadali firmě, ať vám kompletně přestaví dům. Po návratu byste zjistili, že se skoro nic nezměnilo. Vyměněné parkety, vymalované pokoje, a nižší zůstatek hypotéky, protože firma se rozhodla, že nebude vylepšovat dům, ale víc splácet,“ říká v narážce na to, že se Kotleba chlubí, jak snížil zadlužení kraje.

„Namísto zhodnocení o investice, hodnota vašeho domu podstatně klesla. Firma si z něj navíc udělala sídlo, vyměnila zahradníka, uklízečky a chůvu za svoje lidi.“

To všechno ve městě, které bylo před sedmi desítkami let centrem protifašistického povstání. Slavné SNP dnes ve městě připomíná muzeum a každoroční mohutné oslavy. To všechno pár kroků od úřadu hejtmana, který tvrdí, že Slovenské národní povstání byl bolševický puč a partyzáni bandité.

Všichni proti fašismu

Souboj o post hejtmana 4. listopadu mohl dostat právě tohle ústřední téma, kdyby se proti Kotlebovi postavil jako hlavní vyzyvatel šéf Muzea SNP Stanislav Mičev. Antifašista proti neonacistovi. Mičev ale nakonec vyhodnotil svoje šance jako malé a z boje o hejtmanský post měsíc před volbami odstoupil.

Tohle je taky první poučení z roku 2013. Netříštit zbytečně síly. Hned několik Kotlebových vyzyvatelů se rozhodlo z boje odstoupit a raději podpořit toho, kdo má proti hejtmanovi největší šanci.

Tím je podle průzkumů podnikatel Ján Lunter (jeden z jeho synů Ondrej Lunter spoluzakládal projekt na ověřování pravdivosti výroků politiků Demagog.sk, který se později rozšířil i do Česka).

Redakce HlídacíPes.org připravila exkluzivní publikaci mapující byznys i politické záměry Andreje Babiše.

Síla Kotlebova protikandidáta je letos o to důležitější, že se změnila volební pravidla. Hejtmani se nově nevybírají ve dvoukolové, ale jen v jednokolové volbě.

Nebude tak fungovat známý efekt dvoukolové volby, kdy se ve 2. kole zpravidla voliči vysloví pro méně extrémního z obou kandidátů.

Takže jak to v Bystrici dopadne? Dlouholetý pozorovatel Mariana Kotleby, reportér Daniel Vražda, je po zkušenosti se životem ve složitém kraji opatrný:

„Říkejte lidem, co žijí z minimální mzdy, že Kotleba neudělal skoro nic z toho, co slíbil, když jim nepomohl ani nikdo před ním. Tahanice ostatních kandidátů, kdo se vzdá nebo nevzdá… Kotleba se usmívá. Ví, že svět velké části voličů není racionální a že jeho mýtus žije vlastním životem bez ohledu na realitu.“

Úspěch v hejtmanských volbách o dva a půl roku později straně Mariana Kotleby pomohl dostat se i do parlamentu. Přitom v roce 2013 díky nízké volební účasti Kotlebovi k vítězství stačilo, že mu hlas ve 2. kole dalo něco přes 71 tisíc lidí, což je pouze 13,5% všech oprávněných voličů v Banskobystrickém kraji.

Takhle malá skupina lidí spustila řetězovou reakci, se kterou se Slovensko bude vyrovnávat ještě dlouho.

 

Nebyl vložen žádný komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies