Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

10 kroků k energetické unii, které přijdou ještě letos

 - 

3547443925_1c6086daa8_zCreative Commons LicenseHigh Speed Impact” Autor: Andy Morris

Evropská komise představila návrh na vytvoření energetické unie. To je ovšem jen začátek. Už letos začne práce na konkrétních pravidlech, jež se v už v nedaleké budoucnosti nutně budou týkat i České republiky. Tady jsou některé z nich.

1. Místo dvaceti osmi trhů jeden

Plynovody a elektrické dráty vedou přes hranice národních států. Každý z nich má ale národní energetický trh. S tím chce Evropská komise skoncovat. Na konci roku začne pracovat na novém nastavení trhu s elektřinou. Rozšíří pravidla pro přeshraniční obchodování a přizpůsobí systém obnovitelných zdrojům. To vyžaduje například vyřešení problému, jak nárazově vyráběnou elektřinu uchovávat.

2. Jeden trh, jeden regulátor

Na jednotný evropský trh má v budoucnu dohlížet evropský regulátor. Jak už jsme v Bruselské setbě upozorňovali, EK chce výrazně posílit pravomoci a nezávislost Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). Ta by měla dohlížet na vývoj jednotného trhu a řešit přeshraniční problémy, aby hranice členských zemí nehrály při obchodování s energií roli.

3. Propojený kontinent

K propojování trhů je ovšem potřebná infrastruktura. Dokončovat se má jednak plynové propojení, posílit se ale musí také celoevropská síť pro přenos elektřiny. Už na říjnovém summitu ke klimaticko-energetickému balíčku se evropští politici dohodli, že do roku 2020 musí být každý stát propojen se sousedy na 10 % své výrobní kapacity. Každý rok teď bude Komise kontrolovat, jak země pokročily.

4. Zelená elektřina v síti

V říjnu se osmadvacítka také zavázala, že do roku 2030 zvýší podíl obnovitelných zdrojů v energetice na 27 %. Aby všechno klapalo, měly by nyní členské státy sdílet své zkušenosti s obnovitelnou elektřinou, včetně zkušeností s její podporou. A na začátku příštího roku by už mohla začít vznikat nová evropská směrnice o OZE, podle které bude EU svůj závazek plnit.

5. Spotřebitel ve hře

Víc by se měli do fungování systému zapojit spotřebitelé. Díky chytrým měřákům a spotřebičům by například mohli využívat elektřinu v té chvíli, kdy je to nejvhodnější a nejvýhodnější. Některé země včetně Slovenska navíc musí skoncovat s regulovanými cenami energie. Aby to neohrozilo chudší domácnosti, žádá Komise také opatření na jejich ochranu.

6. Úspornější spotřebiče

V současnosti v EU platí směrnice o energetických štítcích, které označují energetickou náročnost spotřebičů. Technologie se ale posunuly dál a bude potřeba nově rozlišit, které spotřebiče jsou opravdu úsporné. Komise proto směrnici přezkoumá a může navrhnout změny. To se týká i směrnice o ekodesignu, jejímž cílem je snížení dopadu spotřebičů na životní prostředí. Ovlivnit ho lze třeba způsobem výroby daného spotřebiče a materiály, které se k tomu použijí.

7. Peníze na úspory

EU dává dlouhodobě zelenou úsporám energie, a to především v budovách. Hlavně na lokální úrovni je ale někdy problém přilákat potřebné investice. Komise proto chystá chytřejší způsoby, jak peníze ke slibným projektům dostávat. Vedle klasických dotací by měla růst role finančních nástrojů. Snaha se zaměří na sektor dopravy a budov.

8. Teplo i chlad beze ztrát

Dosavadní snahy o zvyšování energetické účinnosti v budovách má doplnit také strategie pro dálkové vytápění a chlazení. Cílem je omezit zbytečné ztráty energie. Vytápění a chlazení jsou totiž největší „žrouti energie“ v EU a většina dováženého zemního plynu padne právě na ně.

9. LNG, kam se podíváš

Ve střední a východní Evropě i ve Středomoří mají vznikat obchodní místa pro zkapalněný plyn, aby se obchod rychleji rozvíjel a ceny snižovaly. Potřeba k tomu bude dostavět infrastrukturu. Komise má přichystat strategii, která to umožní.

10. Jednička v čistých technologiích

Aby mělo zelenání energetiky pro ekonomiku smysl, musí být EU lídrem v technologiích. Komise chce podporovat výzkum a vývoj například v oblasti uchovávání energie a elektromobility. Proměna energetiky má navíc i svůj sociální rozměr. Spoustu lidí na trhu práce totiž bude potřeba připravit na to, že některé staré obory budou zanikat, zatímco nové vzniknou.

Autorka je redaktorkou EurActiv.cz.

O autorovi

Autorem článku je Adéla Denková